KVĚTY MLADOSTI.

NA jaře odějou květiny

hory, doly a lesiny,

na podzim do jedné zvadnou,

pod sněhem nenajdem žádnou.

V máji v lesích a na poli

ptáčata zpěvem hlaholí;

jak mrazy na luhy dychnou,

odletí ptáci, neb ztichnou.

V mládí, v ten krásný, jarní čas,

co kvete lásky kolem nás

jak lučin koberec pestrý, –

rodiče, bratři a sestry!

A to ví jenom pán Bůh sám,

jak dlouho budou kvésti nám

ty květy našeho mládí. –

Ó mějme rádi je, rádi!