Květy na hrob.

Hrst květů, v srdci luk jež tkvěly,

pokládám na Tvůj rov,

by milou vůní před zvadnutím pěly

vám píseň beze slov,

jež srdce hejčká lichotivým zněním

a ňader rány léčí políbením.

Tu k srdcím viňte vonnou harmonii

a s ní ten jarní vzruch

mých vzpomínek, jež žalně v duši nyjí

a bují jako luh,

jejž soumrak žití pokryl vlažnou rosou,

by smrt jej snáze zkosila svou kosou.