KVĚTY PODZIMNÍ.

Svadlé, zdrané, strhané

dešťů, vichrů nenávistí,

vybledlé a zdeptané

mezi opadalé listí;

matných barev vybledlých

smutné šperky podjeseně!

Jak jste, živy v dumách mých,

pevná kotva v časů změně!

Písně mé jsou jako vy,

ať to fičí bez naděje!

U nich si kdos pohoví,

kdos přec u nich pookřeje!

Svadlé, zdrané, strhané,

kveťte dál, ať kol to řádí,

láska v srdcích zaplane,

a kde láska – tam je mládí!