Květy vadnou, plodem rdí se trs,

Květy vadnou, plodem rdí se trs,

jabko za jabkem v klín Vědy padá,

lidstvo ssaje nahý její prs.

V čelo jas a v srdce stín se vkrádá

s mlékem mu, a výš chce víc a víc,

vůle v nekonečno, štěstí v nic

se třepí.

Celým světem léto praží parné,

vše i bodlák v pusté zajde stepi.

Světlo stoupá, lidstvo stárne.