Kvítí z Karmelu. (III.)

Chtěli bratří, na vinici

v noci abych strážcem stála,

sladkých hroznů před zloději

bedlivě bych ostříhala.

Než já dveří nezavírám,

dokořán jsou v noci zcela:

však sem nejde jen můj milý,

a tomu bych otevřela.

Však sem nejde jen můj milý

a jeho horoucí rety,

žíznivy jsou jiných hroznů

než zde vinné rodí květy.