Kvítí z Karmelu. (VI.)

Myrrhy kvítí, vonné kvítí,

můj milý jej trhal ráno:

na mých ňádrech láskou spilých

místečka mu buď popřáno!

Buď mu přáno – buď mu přáno,

než se skloní slunko boží:

pak hlavičku kadeřavou

můj milý tam sám si složí!