Kyjov.

Ej, ztepilí šuhaji v čižmách vy,

ej, děvčata v suknici rudé –

vždy veselo bývalo v Kyjově,

vždy veselo v Kyjově bude.

Tak jako to táhne z vonných rev,

tak jako ty kypíš má sloko –

tak hoří ta ohnivá slovácká krev,

tak ret pálí a srší oko.

Kdo chce nás bít, kdo chce nás urazit?

My nevíme o pánu žádném –

jak vesele dovedem žít a pít,

tak vesele na poli padnem.