KYRYSNICE.

V armádě žen, tak vábně klamné,

kde šálí oko, hlas i líc,

pathologicky zajímá mne

druh pyšných, těžkých kyrysnic.

Občanské tyto kyrysnice

mívají plece jako lvice

a pohled znavený.

Někdy jen, když co hloupý macek

zabloudí muž jim v dosah pracek,

zrak svitne plameny.

Taková těžká kyrysnice

nedává, jenom přijímá.

Čeká jen, čeká jako lvice

s línýma mdlýma očima.

V saloně, v záři žlutých světel,

na poli, kde se sváží jetel,

v kostele, v lesku svíc, –

všude, kde šustí sukně ženy,

všude je čestně zastoupený

druh těžkých kyrysnic.

Zvláštních těch ženských kyrysarů

kolébkou není Sodoma.

Sodomská vlna krve, varu,

neproudí jejich prsoma.

Jim neznáma je pružnost hadí,

jim mocná ňadra spíše vadí

a brání vplynutí;

v máji jen, v noci, v dobách říje,

kopule dvě ty z Byzancie

praskají v klenutí.

Ale pak! Potom! Dies illa!

V ničivé stádo tygřic, lvic,

v okamžiku se proměnila

silná ta kasta kyrysnic.

Fabrička, děvka, dáma z klubu,

všecky tu stojí jako z dubu,

jak hradba kamenná.

Čekají muže náznak, v leže,

ňadra jim strmí jako věže

a svítí ramena.

Červená holka z cukrovaru

poddá se v temnu transmissí.

S odrůdou těchto kyrysarů

pan adjunkt rady neví si.

Nesměle, jako stehlík ptáček

snese se v temno, do řezaček,

paprsek měsíce.

Lekl se. Prchl. Jako lvice

s adjunktem hraje kyrysnice

o morek, o plíce.

S pohrdou na rtech, s rudou vlajkou

bije se oddíl kyrysnic.

Triumfuje i dáma s rajkou,

jež jezdí z Prahy do Řevnic.

Aleje, měsíc, fontán, villa –

všecko tu šepce: „Dies illa“ –

šeříky, jasmín, hloh...

Ňadra co pyšná stavba věží

a mezi nimi zmámen leží

provazolezec: hoch – –

Vítězství v leže! A jak snadné!

Vítězství naznak, na zemi!

V hromadu řepy adjunkt padne,

hoch zhyne mezi věžemi.

Jako by spadla klícka s kosem,

tak oba padnou přímo nosem

do klína pyšných lvic,

zatím co lvice kyrysnice

požírá klidně morek, plíce,

a hledí na měsíc.

Takovou když pak kyrysnici

postihne osud rodičky,

porodí v zámku, v porodnici,

tři tvrdé, silné hošíčky.

Otec je neznám. Matka: lvice.

Nuž, rodí silná kyrysnice,

jak sluší na lvici.

Porodní bába zuby jektá,

matrósa, letce, architekta

když krmí krupicí.