Kytkářka.

Z proutí nový košíček,

na košíčku kvítí –

růže, lilje, rozmarin,

jaké kdo chtěl míti.

Mezi kvítím věnečky,

a by výběr celý,

též i polní květiny

v tváři se jí rděly.

Přicházeli – chválili,

staří – mladí páni,

měla štěstí kytkářka

při svém prodávání.

Vyprodala všecko vše,

a když chtěla žíti,

přišla řada konečně

též na polní kvítí. –

Z proutí vetchý košíček,

na něm kvítka s polí

zvadlé, uschlé, zvlažené

slzavými boly.

Nevšímavě kolem jsou

staří, mladí páni –

nemá štěstí kytkářka

při svém prodávání.