L. Chef d’oeuvre života.

By Jaroslav Vrchlický

Jedno jest jím! Které však? Mám je za sebou v skutku?

Procitnu po letech snad vtěliti v jiných svůj sen?

Toto vědět, jak rád bych utich’ v nezkojném smutku,

sekáč jak v požatý lán patřící, v sklonu když den.

Však co tu o mne! Kdyby tak myslit každičký chtěl,

o kolik mělo lidstvo by méně velikých děl?