L. Pampeliška,

By Adolf Heyduk

Pampeliška,

má hlavu plnou zlatého květu,

sloní se v slunci;

zlatí broučkové ji obletují,

vánek ji hýčká.

Dívám se na ni,

srdce vesele mi buší. –

Doba letí za dobou,

zlatý květ pampelišky stává se šedým chmýřím;

vítr ji cuchá a chmýří roznáší;

stojí v luhu všeho prostá.

Dívám se na ni,

všecko to tam,

srdce ustává v tluku.