L. Stařičký mezi duby kmet

Stařičký mezi duby kmet

přes dvě stě zelenal se let;

dnes poprvé vstal zamyšlen,

jak bez řeči, jak žalu plen.

Co jaro obléknul se čist

v mlaďounký, ve průhledný list,

a co jen ptáčkem zazvučí,

to objal ve své náručí.

Jim lůžko ustlal do stínu,

jim na noc chystal hostinu,

a nežli v den se rozední,

jim písně šeptal svatební.

Pak choval mladé zpěváčky

se žlutavými zobáčky,

a jak jen dozrál štěbeta,

už posílal ho do světa.

Stařičký mezi duby kmet

přes dvě stě nezastesk’ si let –

dnes ptáčkům stého kolena;

zda víte, co to znamená?