L. Za kloboukem snět chvoje,

Za kloboukem snět chvoje,

vesele jedu

do Šumavy

na bílém vysokém koni.

Jedu přes řeky a hory,

přes nesmírné růžové sady,

přes modravá jezera.

U lesa čeká mne

malá princezna

v zeleném světlém šatě,

plném diamantů

svatojanských mušek;

usmívá se,

kývá mi malým prstíkem.

Před námi vznáší se pták

lesní skřivan,

jenž zpívá v noci.