LABUTĚ.

By Karel Dostál-Lutinov

Letěly labutě

jako sníh bílé,

svítily, mizely

v nebi co chvíle.

Letěly labutě

na konec země,

zpívaly – zmlkaly

sladce a jemně.

Zpívaly, jakoby

varhany hrály,

jako když Marii

andělé chválí.

Zmlkaly labutě

na konec světa,

jako by to letěla

má mladá léta.