Labutě.

By Václav Štulc

Labutě vy milé, nač tiše pospolu

Plavete semotam nahoru i dolů?

Neumíme zpívati,

Neumíme skákati;

Proto naše radost jediná to jest:

Vždycky jen tak tiše pospolu si vést.

Labutě! aj věru dobře děláte,

To ono já umím, jak samy znáte,

Zpívat i skákati, nad to cos jiného,

Předce potěšení neměl bych žádného,

Kdy bych jen samoten měl to činívat,

S bratry, a s sestrami nesměje bývat.