Lakomý a závistný.

Opustivše vlasti, žen y dětí,

S závistným šel skoupý; Peroun sními třetí.

Když svou cestu zkončili,

Já jsem Zevs, dí bůh: a byť ste toho zkusyli,

Oč mne prosyt budete,

Toho dojdete.

Dostane, co bude koli první chtíti,

Druhý má to dvojnásobně míti.

Nechce závistný být prvním, nalakomce křičí;

Lakomý než také prvním být se zpíčí.

Závistný, jsa rád, že skoupý toho pykne:

Vylup mně, ó Bože! jedno oko, křikne.

Stalo se. Y tak, co vtaké zýskat měli době,

Stratil jedno závistný a skoupý stratil obě.