LARGHETTO.

By Tereza Dubrovská

Květ rudých lilijí tam uvádá –

tak tiše odpočívá zahrada.

Motýli modří ve stínu se honí,

květ zmírající omamivě voní.

A slunce – skvělý rubín – zapadá...

Sad kouzla plnou bájí opřádá.

Závoje rosné na stromy se věsí –

to velké ticho kolem duši děsí.

V kraj rozlévá se černá zátoka –

noc blízka je už, temná, hluboká.