Láska a mladost.

Ty, s důvěrou jaks vyšla z lázně naha

a usmívavá stojíc před zrcadlem,

jsi netušila v květu lípy spadlém,

v němž jako perla hrála rosná vláha,

že láska blízko, na tebe že sahá –

ó vzdej se jí, než nesoucitným rádlem

čas zorá citů lán ve srdci svadlém,

ó vypij k dnu ten plný pohár blaha!

Ten křídlatý hoch, jenž ti sletnul k uchu

dnes v květu, zítra ve podobě ptáka,

se často nevrátí – ó věř mu cele!

Pak více jej tvůj úsměv nepřiláká.

Ráj celý zvoní v křídel jeho ruchu,

ó nech jej zpívat po rtech tvých i těle!