Láska bratrská.

Jak se vzbudí dennice,

Běžím do zahrádky,

Kde má chová květnice

Pěkné krafiátky.

V ní se dívám s radostí

Na své zlaté kvítky,

Kterak rostou s bujností

Jako zdárné dítky.

Tu se směje růžička,

Tady měsýc hraje,

Tamto rdí se slzyčka,

Vůkol máček zraje.

Nyní svítí slunéčko

Na strakaté kvítí,

Jak mé plesá srdečko,

Když se rosa třpytí.

Oko chtivé tam a sem

Vyděšeně hledí;

Když se tvoří v nebe zem,

Sladkou slzu cedí.

Každá žíla okřívá,

Srdce poskakuje,

Neb se slavík ozývá,

Rozkoš zvelebuje.

V moři ranní radosti

Zatopený stojím,

V máji živé mladosti

Milým snem se kojím.

V mžiknutí mne bratříček

Z krásného sna budí,

Hned se z mysli slavíček,

Hned y kvítí pudí.

Ten se v lásce nevinné

K bratru upřímnému

Jako víno přivine

K stromu zmužilému.

Jen mne tiskne k srdéčku,

Líbá vroucně líce.

Netěšíš mne kvítečku,

Ani ptáčku více!