Láska. (II.)

By Vincenc Furch

Světlo má své stíny,

Láska má své žaly,

Předce, lásko, tebe

Píseň moje chválí;

Láska má své žaly,

Má své bouře nebe –

Ó nebeský cíle,

Lásko, slavím tebe.

Plný les slavíků

Nemá zvuků dosti,

By dozpíval starou

Píseň o milosti;

Nemá důl Kašmirský

Vonných růží dosti,

Aby vynahradil

Srdci květ milosti.

Prázdný jest ten život,

Cíle ni neznáme,

Náhradu jen v tobě,

Krásná lásko, máme.

Ty otvíráš naší

Duši hvězdné světy,

Ty nám na zem bídnou

Házíš nebe květy.