Láska. (III.)

By Vincenc Furch

Čest zve mocným hlasem,

Láska jest silnější,

Nestraší se láska

Smrti nejhroznější;

Na kraji propasti

Růže sobě trhá –

S úsměvem se láska

Do hlubiny vrhá.

Otroky jsme všickni

Lásky světovládné,

Prosto její moci

Není srdce žádné;

Poutem všechny váže.

Vzdychat, plakat učí,

Trním růžovým nás

Všechny láska mučí.

Podivná milosti,

Měníš dvě bytosti:

Jedna v druhé žije,

Srdce v srdci bije.

Milenku k milenci

Růžovými věnci

Vážeš, krásná lásko,

Svatá duchů pásko!

Lásko – jedno, všecko,

Nebešťanko; děcko –

Děckem – velikánem,

Milek – světu pánem.

Slouží se mu všude,

Sloužit se mu bude,

Zde a v nebi žije

Lada Uranie.

Obraz všehomíra

Mrtev bez milosti,

Krása beze vnady,

Touha bez radosti;

Cit je bez plamene,

Oko plno mraku,

Bez lásky je země,

Nebe bez zázraku.

Lásky harmonie

Vane nebem, zemí,

Jako žilobití

Hýbá tvory všemi.

Svatá harmonie –

Ohlas milionů

Obětně se zdvihá

K nebeskému trónu.