Láska, která neví, co slíbit,

Láska, která neví, co slíbit,

lásce ubližuje.

Oheň nezapaluje

vysoko na horách,

chodí v tmách,

kde se hřeší,

jako žebrák bez přístřeší.

Dnes má nad hlavou lesa kryt

a zítra je bez domova.

Dnes se schová

do houštin na pažit –

a zítra –

probudí se z jitra,

v loktech prázdno chová.

Dnes si zazpívá písničku,

protože slunce svítí –

a zítra slzu má na víčku

a smutek do dlaně chytí.

A nezbude jí na konec,

když všeho již se zbyla,

než aby zašla v srdce klec

a pohřeb vystrojila.