Láska panny.

Jako rosa s nebe kane

v kalich lilie uspané:

tak i lásky manna sladká

budoucího ráje matka

ňadra panny porosí.

V srdci zbudí máj ze spánku,

a ve klidném druhdy stánku

květův peřest zardívá se,

a z jich lůna v svěží kráse

svatý vstane k muži cit.

Hoj! ty svatý cite panny,

kradmo vzešlý z lásky manny,

tobě zpěv, jenž v nebe žádá,

do náručí pýchu skládá:

vždyť ty snášíš nebe v svět.

Nebe snášíš štědrou rukou

srdcím, jež pro sebe tlukou,

a na křídlech milování,

letíš s nimi do skonání,

v tmavý ještě svítě hrob!