Láska platonická.

Hle, jak ti dva platonicky plají,

Jako duchové tak v čistotě;

Pouhý pohled blahem pokládají,

Štěstím, žíti v vroucné jednotě.

Ruku v ruce držíc probíhají

Háje, kochají se v samotě,

Nebe jiného si nežádají,

Nežli umřít v této blahotě.

Však již líbají se z upřímnosti –

Bděte! na rtech bývá Amor skryt!

Nepřítel jest věčný nevinnosti,

Odejímá svatý srdcí klid;

Budí dřímající tělesnosti,

Kouzlí vášně, vnadný cit;

Nejisté jsou hájů samotnosti,

Kde již v srdcích zvolil Lel svůj byt.