LÁSKA

Tys řekl moři: „Věčná Lásko má a Sne,

máš maják v srdci mém, jenž nikdy nezhasne!

Tvé osvětluje proměny, tvou ohromnost

a sílu, vášeň, krásu, vln tvých k nebi most,

tvé bouře vítězné a vítěznější klid,

ó moře, volám tě, chci na tvých pláních žít,

chci zapomenout světa, dát se unášet,

být s tebou volný, svůj, jak koráb, srdce, svět,

uzříti tajemství tvých sladké přízraky

a v dálkách zářící svých chimaer oblaky,

chci poznat akordy tvé závrati a dna

a nekonečných obměn pouta záhadná,

a někdy vod tvých divotvorných na pouti

chci, moře, drahé moře, s tebou splynouti!“

Tvá píseň moři jest mé duši vnuknutím,

ji slyš, jen slovo moře zaměň jménem Svým,

ji slyš nesmírné lásky věčným zákonem,

v níž oba, nebem zacloněni, utonem...