LÁSKA.

Tajemství jara v zraku čistém spočívá,

blouznivém, velkém, nevědomém ještě,

když o lásku zem slunce prosívá

i bouřlivé, ty kruté, přelétavé deště.

Je jiná láska léta. Všeho vědomá,

všech ztrát, co zraje v ní a co jí zvadá.

Žár, jenž vše objal, krajin ticho má

i sytosť zeleně, mdlou, plavou plnost stáda.

A úsměv široký má dobrých žen

vrázčité dobroty, jež drobnou vryta zkratkou:

kdo dobrým stal se, je vždy zároveň

i sestrou, bratrem, otcem, rodnou matkou.