Láska.

By Viktor Dyk

Ten sen bych prožít chtěl přec jednou

tak čistý a tak blaživý –

Můj duch vzlét’ v dáli nedohlednou

a smutek padl na nivy.

Vždyť tolik lásky chovám v sobě

a tolik chtěl bych milovat.

Což musí všecko shníti v hrobě,

kdy žít bych chtěl, ó žít tak rád?

Jak často se mé srdce chvělo

předtuchou lásky v různých dnech!

Což na prázdno vše vyjít mělo,

ten vzlet a vzmach a žal a vzdech?

Ten sen bych prožít chtěl přec jednou

tak čistý a tak blaživý.

Můj duch však v dál jde nedohlednou

a smutek padl na nivy.