Lásko svatá, jenžto bydlíš v nebi,

Lásko svatá, jenžto bydlíš v nebi,

Dcero Boží, choti Božích duchů,

Sestup na zem pro mne na odtuchu,

Tebe mám teď nejvíc zapotřebí.

S duchovými dlouho krvostřeby

V ješitném jsem potýkal se ruchu;

Leč již hnusno mi jest toho puchu,

Jenžto věje matnými jich žleby.

S tebou jenom nyní se chci vodiť;

Podrobí-li ten se mému rýmu,

Jemuž Boží hlas jest jenom k šprýmu?

Nemůž vzkvésti javor spráchnivělý,

Hyéna se nedá ulahodiť,

Mouřenína lázeň neobělí.