Lašťovička.

Má lašťovičko dobrá,

Proč tak pěješ žalostně?

S vysokosti proč nebeské

Spouštíš se až do země,

A nad hlavou točíš se,

Pějíc mi písně smutné?

„Ach, od tebeť musím dnes,

Od pána tak milého!

Do země nám neznámé

Osud letět poroučí –

Do země teplé ovšem;

Však dříve než na růži

Se malé rozevře poupě,

A dříve než pod oknem

Obroste listím réva,

Buduť tu zas u pána!“

O lašťovičko věrná!

Leť, leť s Bohem, miloučká! –

Ach, tak mi řekla dívka:

„Dřív než se růže zardí,

A dříve než pod oknem

Obroste listím réva,

Buduť tu zas, miláčku.“

Pětkráte již opadla

Růžička v mé zahrádce;

Pětkrát se již okázal

Zelený lupen pod okny,

A milenka ještě nejde.

Leť, leť s Bohem, miloučká!

Leť, lašťovičko dobrá!

Dřív než se růže zardí,

Pod mou budeš ty stříškou;

Leť, lašťovičko věrná! –