Látky.

Michal Angelo věřil v taje hmoty,

že balvan obrysy soch v sobě nese;

tak můžeš příští bouři hádat v lese

a ve nástroji všecky jeho noty.

V sled všecko jeden boj jest o životy,

ať kolébka se v něm neb hnízdo třese,

bůh lásky stejně v obém zjevuje se,

tu růží lístky stře, tam láme hroty.

Jeť každá láska svatá, každá časem

jest požehnána, přijde na umělce,

co vykřesá z ní nebo zhněte tvarem.

Jen ducha musí zkalena být varem

a vždycky bude vyžadovat smělce,

by pochopil, co projde věčným žárem.