Lavina.

Známo-li vám, co jest lavina?

Nebezpečná sněžná valina,

která za oblevy s hory leze –

boříc všechny překážky a meze;

béře s sebou křoviny a stromy,

do údolí odnáší i domy,

a pak dole zasypává dědiny –

pochovává celé rodiny.

Jindy neveliká koule sněhu

stržená jde do rychlého běhu,

žádného si nevšímajíc vzdoru,

každým mžikem vzrůstá více v horu,

až pak dole za nevelkou dobu

sady, chaty jsou jak v temnu hrobu;

kdo se o útěk v čas nepokusí,

toho sněžná valina ta zdusí.

Nejinak než zhoubná lavina

nevěrecký blud si počíná.

Bludař retem nebo knihou klatou

porozviklá víru v pravdu svatou;

pochybnost hned vzrůstá v příšeru –

v nebezpečnou, v běsnou nevěru;

v čas-li nechopíš se dobré knihy,

nezbavíš se duchamorné tíhy.

Zhusta časná, ba i věčná bída

na člověka z knihy špatné hlídá;

někdy hubí celé rodiny,

klidná města, šťastné dědiny.

Národe můj, lavina se řítí,

v Církvi slunce pravdy Boží svítí!