Lázně Apollina.

Rci, v kterých lázních koupáš se, má duše?

Jsou nádhernější lázní Caracally,

proud chladný padá do nich, prošed skály,

v sta duh se tříští, v černý onyx buše.

Co mizelo ti v nadějích, snách, tuše,

po čem se perutě tvých vidin vzpjaly,

co velké, svaté kynulo ti z dáli,

co v světa víru vyznělo vždy hluše,

to z Jordánů těch svatých čisté vrací

se k světlu zpátky, jaká je to Lethe,

kde slední špína se, rmut slední ztrácí;

kam visionů slétají se ptáci,

je Shakespeare znal a Shelley, Hugo, Goethe –

Však Lukanův též co tam vykrvácí!