Léčení.
By Adolf Heyduk
Do kolečka, chlapci ručí!
rád si Slovák zahajdučí;
ruce pěkně do boku,
tak, a rychle do skoku –
Ej, juj, do skoku!
Rankou zvučnou, rankou tuhou,
stleskni jednu dlaňku v druhou,
špičky sraz a opatky
stáhni v tříraz na zvrátky –
Ej, juj, na zvrátky!
Kdy Slováka zraca chytí,
tak se může vystrabiti;
my slovenská chudina,
už jde zraca z Budína –
Ej, juj, z Budína.
Veselo jen chlapci na ni,
sem valašky do rubání,
dolů chlapci opasky,
ztuha na ni po nasky –
Ej, juj, po nasky!
Tak chcem vyzráť na tu slotu,
dál hajdučiť svoji notu;
hoja, chlapci, vysoko,
zraco ani na oko!
Ej, juj, na oko. –
Už cikáni struny řeží,
zraca s pláčem domů běží;
tak, až se to zobrací,
dobře bude, Slováci...
Ej, juj, Slováci!