Léčení.

By Adolf Heyduk

Do kolečka, chlapci ručí!

rád si Slovák zahajdučí;

ruce pěkně do boku,

tak, a rychle do skoku –

Ej, juj, do skoku!

Rankou zvučnou, rankou tuhou,

stleskni jednu dlaňku v druhou,

špičky sraz a opatky

stáhni v tříraz na zvrátky –

Ej, juj, na zvrátky!

Kdy Slováka zraca chytí,

tak se může vystrabiti;

my slovenská chudina,

už jde zraca z Budína –

Ej, juj, z Budína.

Veselo jen chlapci na ni,

sem valašky do rubání,

dolů chlapci opasky,

ztuha na ni po nasky –

Ej, juj, po nasky!

Tak chcem vyzráť na tu slotu,

dál hajdučiť svoji notu;

hoja, chlapci, vysoko,

zraco ani na oko!

Ej, juj, na oko. –

Už cikáni struny řeží,

zraca s pláčem domů běží;

tak, až se to zobrací,

dobře bude, Slováci...

Ej, juj, Slováci!