Lechtivá otázka.

Ptala se mne milostenka

Včera v zahájí,

Co mám radši, zdali víno,

Zpěv, a nebo – jí?

Ale však hned na svědomí

Mně uložila,

By se jenom pouhá pravda

Jí vyjevila.

Milý Bože! Myslil jsem sy,

Kterak řícy mám?

Co z těch tří mně nejmilejší,

Věru, nevím sám.

Někdy zpěv, a někdy víno,

Někdy zas ona;

Neb na světě není stejný

Den, ni hodina.

Tebe arcy, milé dítě!

Nadevše rád mám,

Ale proto vínem, zpěvem

Předc nepohrdám;

Ano někdy u mne časy

Tak jsou proklaty,

Že se mi zdá zpěv neb víno

Milejší než ty.

Prosým tedy, mé poupátko,

Nech vší závisti,

Přej mi dále s vámi všemi

Stejné radosti.

Nejdřív ty, pak zpěv, pak víno –

Tak se to patří;

A když bleskne dobrá chvíle:

Pojďte všecky tři!