LEDEN.

U tebe chtěl bych býti,

bych mohl zimě čelit

a do hedvábných vláken

tvé tělo zachumelit

dát tobě srdce plamen,

jejž nosím ve své krvi

tak jako v náš den prvý.

Jak uzavřené poupě

chtěl bych tě rozdýchávat

a vzíti, co lze bráti,

a dáti, co lze dávat,

abys po celý leden

jen plamen byla jeden,

jenž hoří do skonání

v lampičce milování.