LEDEN

Po cestách zavátých a po silnicích

rod opuštěných bloudí.

Sychravé zimy dlátem bolestí

monogram bídy ryly v jejich tělo,

a tak jdou světem.

Vyjde-li hvězda, pro ně nesvítí.

Betlém jim shořel.

Jen v bludných kruzích šlapou boží zemi

a jíní stéká jim chladnými krůpějemi

po tvářích dětsky zpurných.

Hospodu teplou večer jim dej, Pane,

a plnou mísu

a slovo dobrých lidí.