LEDY SE PROBOŘILY.

Ledy se probořily. – Pad’ jsem zvolna ke dnu.

Vlny se v zmatku divě rozběhly.

Tmou jsem se zalkl a do dutých očí

mrákoty táhlé mlčky usedly. –

Slyšel jsem davy nad svou hlavou pádit’,

jak rádi by se mnozí pomstili!

Však za hrob? Ve tmy? Marno pomstou soptit’,

jen v dáli hrozivě psi zavyli.

A by mi tak teplo v tiché hloubi,

tak kolébavě, měkce hučel splav. –

Své ruce ke dnu černému jsem vztáhl,

kde bělelo se na sta mrtvých hlav. –