LEGENDA NEBESKÁ. (I.)

Modrá louka nekonečná,

na ní hoří světla věčná.

Světla věčná, zlaté hvězdy,

květiny, jež kvetou vezdy.

Měsíček tam bíle zkvítá,

slunéčko se s květy vítá.

A v té louce kostel stojí

v holubiček bílých roji.

Neviděl jsem holubičky,

ale Boží andělíčky.

Holubice jedna bílá

na oltář se usadila.

Milý Bůh na zlatém trůně,

bílá Růže v jeho lůně,

a z té Růže ptáček vzlétá,

Spasitel to všeho světa.