LEGENDA NEBESKÁ. (II.)

Přišla duše do kostela,

zachvěla se bolem celá.

– „Kde jsi, duše, kde jsi byla?“

– „Ze slzí jsem vínek vila.“

– „Přistup duše, přistup blíže.“

– „Ku zemi mě poutá tíže.“

– „Co jsi doma zůstavila?“

– „Nemocná to dcerka byla.“

– „Michaeli, zaleť k zemi,

zamávej tam perutěmi.“

Sletěl anděl, vzletěl vzhůru,

v archandělů stanul kůru.

– „Co to neseš, Michaeli?

oči mé tě provázely.“

– „Nesu, matko, tvoje dítě,

a to tíže pozbaví tě.“