LEGENDA O CÍSAŘI KARLU VELIKÉM.

Když velký císař Karel

měl opustiti svět,

tu na lože si neleh,

však na bělouše sed.

A jel a přijel k hoře

a mečem na ni ťuk,

a hora rozstoupla se,

a vojska stál tu pluk.

A císař skočil s koně

a vojsku nakázal,

by lehli si a spali,

a sám šel v zlatý sál.

Ke stolu dubovému

si velký císař sed

a rozevřel svou knihu

a čet a čet a čet.

Svatého Augustina

O městě božím spis,

tu nejraději čítal

už na světě si kdys.

A čte ji stále, stále,

svic světlo plápolá,

a kolem stolu roste

vous jeho dokola.

A až ten vous se třikrát

kol stolu obtočí,

tu velký císař vstane

a k vojsku vykročí.

A vyjede ven z hory

a bude vládnout zas

a všecko zase spraví,

co zatím zkazil čas.

On dobré lidi zdvihne

a zlé pak poníží,

on srovná míry, váhy

a minci přitíží.

A panu papežovi

po cti a po právu

ten spis O městě božím

pak hodí na hlavu.

A svatá říš zas vznese

svou potupenou skráň –

Ó Karle, mocný pane,

už čas je, vstaň, ó vstaň!