LEGENDA

Vždy úctou milostnou lnu k mistrům Zvěstování.

V kříž dlaně složeny má panna naivní,

co zlatým prostorem se anděl nese k ní,

jenž – slib a vzkaz a šept – se na koleno sklání.

Čtouc ještě v modlitbách, přec oko požehnané

se klopí k podlaze a stáčí poslu vstříc;

čím déle hledí naň, tím zmateno je víc

a v studu děkovném se táže: „já, ó pane?“

Tam zrak, jenž božstvím jat, tam bílý stonek lidství –

Však zázrak strastnější zřím na obraze dnes:

Hle, panna, v lůžku sníc; jí k nohám anděl kles,

ne s květem lilie, leč s palmou mučednictví.