LEKCE ŽIVOTA.

By Jan z Wojkowicz

Dnes mně tak smutno, smutno v podvečer...

Ba ano, to zas jednou mě život obešel.

Nutno to přiznat. K čemu zapírat?

Co stalo se, to nelze odestat.

Vše mohlo být, co bylo krásno v snech,

jen to chtít chytit bez všech otázek,

bez zdráhání a pochyb. Ale on,

ten snílek bázlivý, byl samý polotón.

Byl samý polotón a samá spekulace,

vždy viděl obtíž tam, kde mohlo vše jít hladce,

a bál se dotknout tam, kde měl hned obejmout – –

Ten snílek pláče teď, ten sladký, jemný bloud.