LENOCH

Seděl hlemýžď pod lupenem

celý boží den;

ve své skrýši, ve svém domku

klidný dřímal sen.

A když večer rosa padla,

podíval se ven:

„Kde pak u všech kozlů vězí

dneska slunce jen?“

Celou noc pak mudrc koukal

na nebeský klen,

čekal, čekal, že snad vyjde

přece slunce jen.

Dlouhou dobu marně čekal,

již se blížil den,

ve svůj domek tu se schoulil,

nehleděl už ven.

To si věru nepomyslil

starý lenoch ten,

k vůli němu temná noc

že nezmění se v den.