LESNÍ HŘBITŮVEK.

Zde odpočinek stejně lahodný je

vám, na něž v žití Štěstěna se smála

a po smrti jimž hrobku dala skála,

i vám, rov z drnu jež a vřesu kryje.

Vás nezištných těch pěvců melodie,

již neznají, co planá lidská chvála,

z jichž písní láska, jenom láska sálá,

v sen konejší a balsám v rány lije.

Snad proto mi ten koutek tak je milý,

že místo vůně cizokrajných květů

dech borovic jen domácích tu vane.

A kdykoli sem vkročím, touže chvílí

roj pochyb mučivých se ztrácí v letu

a šepce ret: O, věřím v Tebe, Pane!