LESY.

Roste v lese nástroj divné síly.

Jak jen vánek dotkne se,

měkkou strunou otřese,

bolí, kvílí.

Zvuky bloudí, šelestí,

teskně zelení se kmitnou

úsměvy a bolesti.

Ke tmám, stínům lnou

hvozdu hlubinou,

zabloudí-li člověk tudy,

srdce z těla rvou.

Od stromu ke stromu dál

zoufale někdo se smál,

srdce si do krve vesele

roztrhal, roztrhal.

Dozněla píseň, nemá slov,

všechna je vyzpíval, vyšeptal lesům

pro Olgu Oblomov.