LETEM PŘES HALIČ (VI Už temní barvy. Rostou stíny.)
Už temní barvy. Rostou stíny.
Mhu vydychují močály.
Ztratily žár svůj slunce klíny
a teskně rudnout počaly.
Kraj hornatí se, skalní lebi
sní v zasmušilém mlčení.
Na zelenavě modrém nebi
se slabá červeň rumění
jak truchlý úsměv. Súžuje se
kraj obzoru. Vlak dunící
se pomalej a těžce nese,
jak unaven už, k hranici.