Lethargie dozrání.

To šumí břízy nad tichem vod,

den mlčí červencový,

na horách trávy sžehnuty jsou

a žloutne křoví.

Spí léto horké na dně luk,

puškvorcem voní,

a vážka za vážkou se shnilých vrb

se k vodám kloní.

Vše ztichlo. Jen ospale vany se dmou

v tom nejsladším spaní.

A paprsky výskají, vlny se třesou

pod slídovou strání.

A léto horké na dně luk

po krajích jde lesa;

a starých a uschlých se chytá vrb,

že pod zráním klesá...