LETNÍ DEN POTULNÉHO PĚVCE. (III.)

Běhá větřík po ulicích,

semotam si skáče,

hned si výskne jako šohaj,

hned jak dítě pláče.

Běhá si on po ulicích,

až se za ním práší,

dobrým lidem smetí sbírá,

zlým je před dům snáší.

Jedněm točí korouhvičkou,

druhým v okno bácne,

plešatému zdvihne vlasy –

podívání vzácné.

A pak čtverák z města lukou

letí mezi duby

a tam harfě mé, své sestře,

žertem svým se chlubí.