LETNÍ KRAJINA.

Ve stínu ležím na kraji lesa,

ticho mne objímá kolem a kolem,

skřivan jen v oblacích jásá a plesá,

vánek jen pohýbá metlice stvolem.

Vítr jen šumí v korunách sosen

průvodem k obrazu klidu a míru –

přede mnou palouk se zelená zrosen,

bělásci honí se v točivém víru.

Dále se žito zrající vlní,

vedle lán ovsa se zelená sivě –

předtucha žní už ovzduší plní,

obtížen zrnem klas chýlí se snivě.

Za poli, za vsí v mlčení lesy,

zdá se, kraj celý že bezpečně dřímá –

nedbá, že daleko za vrchy kdesi

po chvílích táhle a z hluboka hřímá.