LETNÍ NOC

Je letní noc, v níž zrozen hřích

a jako z ran, z všech tužeb mých

krev horkým proudem teče

a zachvívá se do rána

v ní obloha jak zbodána

od plamenného meče.

A hučí háj. Znám smysl vět,

jež může háj té noci pět,

však cizí jsou mi slova,

leč duše, tmíc se ve stesku,

až do ranního zábřesku

ten smysl nezachová.

Dál oděna je v plachý šat,

je cítit vůni mléka vlát

a kanout s tíží sladkou,

mrak teplý, sytý bouřemi,

se v tichu pojí se zemí

jak s milenkou a matkou.